Včelařská konference

Pravděpodobně podle zkušeností pana Menšíka dělám silné oddělky, u mě konkrétně odpovídající cca od 2-3 rámků plodu 39*24. Nikdy jsem nabízenou metodu postupně vkládaného plodu neprováděl a neznám nikoho z úspěšných větších včelařů, kdo by se tím zabýval. Prakticky všichni moji včelařští přátelé a velcí včelaři by doporučili to samé - odnést kousek dál od úlů, stačí i 10 m a včely smést do trávy. Buď mám záložní oddělek, tak ho v případě silného včelstva s trubčicemi postavím na jeho místo a bude posílen létavkami ze zrušeného včelstva, nebo nechám létavky vžebrat jinam. Již Václav Jakš před 100 lety doporučoval tento postup s poznámkou, že dámy trubčice přeci létat nebudou - a skutečně následující den najdete na místě smetení klubko včel, které tam zahyne....
Pokud včelařím se snahou mít zdravá a silná včelastva, která mi dají prospěch, nebudu zvláště v dubnu, tedy před obdobím tvorby oddělků uvažovat o jiné metodě, když si za měsíc nahradím ztráty a jak jsem již napsal - létavky se vžebrají do oddělku nebo do sousedních zdravých fungujícíh včelstev a ve výsledku budeme mít více medu než od vícti slabších včelstev, které budeme nějak se snažit zachraňovat.
Zajímalo by mě, kolik plodu a času na takovou "záchranu" používáte...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 11:02:29
> ----------------------------------------
> Tomu co jste napsal se říká "knížecí rada". Bylo by lepší připojit
> skutečnou radu a ne jen psát, že je to špatně.
>
>
>

> Zajímalo by mě, kolik plodu a času na takovou "záchranu" používáte...
> Radek

Mala zkusenost ktera dokazuje ze jsem byl na Radima zas moc nehezkej, pardon

Ale presne jak si napsal nema cenu to vubec resit, vysypat a jedem dal.

Ja usadil poroj (domnivam se tak - matku jsem nehledal, nevidel), pokrmil a nechal tyden byt, pak jsem to otevrel stavba silena, chaoz, bez plodu. Jeste min tyden jsem to nechal byt. Nevim zda uz tam pak mohly byt trubcice ci ne. Mel jsem navic oplodnacek, tak jsme ho do toho ulu pridal cely - nabastlil jsem jim tam plastecky do toho ulu, matka pak presla na ramky. Daly se tak nejak do kupy a na podzim jsme je pripojil bez matky k produkcnimu jako posileni.

Takze nejake sance tam jsou ale zda to stoji za tu namahu je otazka, po dva roky co chovam mam takovy nadbytek ze jedno vcelstvo vubec neresim, tedy pokud si nechci hrat.

T.H.

Ano, pokud vím, že mám v úle trubčice, tak jednoznačně vysypat. Pokud si nejsem jist, můžu to zkusit právě přidáním plodu, a podle výsledku vysypat, nebo zachovat. Kdo nemá plodu nazbyt, nebo čas na hraní, vysyspe rovnou.
Do "záchrany", lépe řečeno zkoušky investuji 1 rámek plodu.

Tak knížecí rada byla na př. jiránka

Můžeš mi, prosím vysvětlit, co zjistíš plodovou zkouškou (přidáním 1 rámku s plodem) u včelstva, kde si myslíš, že jsou trubčice? Nikdy mi to nenapadlo ji dělat v tomhle případě. Pokud najdu převahu trubčího plodu, nebo stačí jen že je již pouze zavíčkovaný dělničí a kopa trubčiny a k tomu více vajíček v buňkách, jdou do trávy.
pro začátečníky - Více vajíček v několika málo buňkách můžete najít i ve včelstvu, kde je mladá matka, která právě začíná klást, tak aby Vás to nemátlo, tam nebude převaha trubčiny a hrboplod. Tato situace by ale neměla nastat v žádné případě do půli dubna, kdy je minimum trubců a šance na oplodnění nějaké matky mizivá. Pokud najdu tuhle situaci v sezóně, počítám s mladou matkou a udělám kontrolu za týden, která ukáže pravdu - buď krásný dělničí plod, nebo trubčice.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 11:44:04
> ----------------------------------------
> Ano, pokud vím, že mám v úle trubčice, tak jednoznačně vysypat. Pokud si
> nejsem jist, můžu to zkusit právě přidáním plodu, a podle výsledku vysypat,
> nebo zachovat. Kdo nemá plodu nazbyt, nebo čas na hraní, vysyspe rovnou.
> Do "záchrany", lépe řečeno zkoušky investuji 1 rámek plodu.
>
> Tak knížecí rada byla na př. jiránka
>
>
>

"Můžeš mi, prosím vysvětlit, co zjistíš plodovou zkouškou (přidáním 1 rámku s plodem) u včelstva, kde si myslíš, že jsou trubčice? Nikdy mi to nenapadlo ji dělat v tomhle případě. Pokud najdu převahu trubčího plodu, nebo stačí jen že je již pouze zavíčkovaný dělničí a kopa trubčiny a k tomu více vajíček v buňkách, jdou do trávy."
----------------
ona se nám ta diskuse - jako vždy - odvedla od původního tématu. na začátku se př. jirka ptal, jak a kdy vyměnit matku a psal o hrboplodu. Ten může být způsoben trubčicemi, může to být starou/nemocnou/zraněnou matkou. Včelstvo s takovou matkou bude mít snahu vychovat matku novou - pokud bude z čeho. Proto ta zkouška plodem.
Pro zkušeného včelaře s více včelstvy je samozřejmě jednodušší po krátké prohlídce pustit včely do trávy, právě proto, že přesně ví, co se v nich děje.
Před pár lety jsem se takto potkal s jedním oddělkem. Z počátku se zdálo, že nová matka začala klást, pak zase že neklade. Vajíčka byla u stěny, ale většinou po jednom. Zavíčkovaly to samozřejmě do hrbata. Řekl bych, že to mohlo být neoplozenou nebo poraněnou matkou, stejně jako trubčicí. Matku jsem nemohl najít.
Když jsem přidal plod z jiného včelstva, po týdnu nenerazily žádný matečník. Tím jsem podle mého názoru vyloučil přítomnost špatné matky a vysypal jsem je.
Pokud v tom sehrálo roli něco jiného, tak mě, prosím, opravte.

díky, tomu rozumím a samozřejmě souhlasím. To je prostě příroda a kolikrát i sebepodrobnější zkoumání neodhalí skutečnou příčinu takové záludnosti.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 14:54:38
> ----------------------------------------
> "Můžeš mi, prosím vysvětlit, co zjistíš plodovou zkouškou (přidáním 1 rámku
> s plodem) u včelstva, kde si myslíš, že jsou trubčice? Nikdy mi to
> nenapadlo ji dělat v tomhle případě. Pokud najdu převahu trubčího plodu,
> nebo stačí jen že je již pouze zavíčkovaný dělničí a kopa trubčiny a k tomu
> více vajíček v buňkách, jdou do trávy."
> ----------------
> ona se nám ta diskuse - jako vždy - odvedla od původního tématu. na začátku
> se př. jirka ptal, jak a kdy vyměnit matku a psal o hrboplodu. Ten může být
> způsoben trubčicemi, může to být starou/nemocnou/zraněnou matkou. Včelstvo
> s takovou matkou bude mít snahu vychovat matku novou - pokud bude z čeho.
> Proto ta zkouška plodem.
> Pro zkušeného včelaře s více včelstvy je samozřejmě jednodušší po krátké
> prohlídce pustit včely do trávy, právě proto, že přesně ví, co se v nich
> děje.
> Před pár lety jsem se takto potkal s jedním oddělkem. Z počátku se zdálo,
> že nová matka začala klást, pak zase že neklade. Vajíčka byla u stěny, ale
> většinou po jednom. Zavíčkovaly to samozřejmě do hrbata. Řekl bych, že to
> mohlo být neoplozenou nebo poraněnou matkou, stejně jako trubčicí. Matku
> jsem nemohl najít.
> Když jsem přidal plod z jiného včelstva, po týdnu nenerazily žádný
> matečník. Tím jsem podle mého názoru vyloučil přítomnost špatné matky a
> vysypal jsem je.
> Pokud v tom sehrálo roli něco jiného, tak mě, prosím, opravte.
>
>
>

"Pravděpodobně podle zkušeností pana Menšíka dělám silné oddělky, u mě konkrétně odpovídající cca od 2-3 rámků plodu 39*24. Nikdy jsem nabízenou metodu postupně vkládaného plodu neprováděl a neznám nikoho z úspěšných větších včelařů, kdo by se tím zabýval. Prakticky všichni moji včelařští přátelé a velcí včelaři by doporučili to samé - odnést kousek dál od úlů, stačí i 10 m a včely smést do trávy."

Tak to je zřejmě na mně, ne na pana Menšíka. Jinak přirozeně záleží, jak kdo včelaří. Jestli někdo seká desítky a víc oddělků jako "Baťa cvičky" a ještě k tomu do speciálních úlků, tak beru, že je pro něho výhodnější než se nad trubcokladným včelstvem rozmýšlet, ho prostě vysypat. Příroda to už potom roztřídí, létavky se vžebrají a přežijí, trubčice a churavé včely ne.
Kdo ale dělá tyhlety věci "kusově" , tak pro něho nic neznamená se nad trubcokladným včelsvem zamyslit, jestli skutečně ty včely v něm slibují po zmizení trubčic stejný nebo ještě větší dostatek krmení a péče jako vytvořený oddělek. Metoda je jednoduchá, co cca týden vkládat plást s většinou plochy (plást 39x24) vajíček a mladého plodu. Matečníky bývají naraženy obvykle už na druhém plástu a to, že trubčice se nevrátí, se pojišťuje ještě vložením jednoho dalšího plástu plodu. Výsledek je včelstvo sílou srovnatelné nebo o málo trošku lepší než oddělek založený ve stejnou dobu, ale vytvořené s menším množstvím zdroje - menší o hotové včely nutné k vytvoření oddělku.
Co se týká počtu trubcokladných včelstev, se kterými mám zkušenosti není to sériová zkušenost, za cca 25 let by se jednalo o takových snad 10 ? včelstev.

A to podle Tebe mělo smysl lézt kvůli 10 trubcokladným včelstvům během 25 let každý týden do včel pro plást s vajíčky? Nedělám cvičky, živím se vojenskou medicínou, ale oddělků dělám mnohonásobně víc než jsem viděl trubcokladných včelstev - ty proto nehodlám řešit jinak než zrušením, nerad včely ruším od práce, běžně užívaná metoda smetení do trávy je v jednom kroku a bez vyrušení kmenových včelstev.
Upřímně řečeno teď z Budapešti bych si vůbec nemohl dovolit pořád otravovat včelstva nepotřebnými "prohlídkami" když jednou za 2-3 týdny přijedu, rád se zvenčí podívám, jak vše krásně funguje, vyberu 1-2 z 25, které se mi podle letu nelíbí, ty pak zkontroluji, přidám nějaký ten nástavek nachystaný v zimě a zase se jen kochám... Začátkem května udělám oddělky, které v případě nouze rámkovými krmítky nakrmí kamárád začátečník, který se u mě učí jednoduše včelařit a je to.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vy?teno ,praxe ?dn?
> Datum: 13.4.2010 11:52:07
> ----------------------------------------
> "Pravděpodobně podle zkušeností pana Menšíka dělám silné oddělky, u mě
> konkrétně odpovídající cca od 2-3 rámků plodu 39*24. Nikdy jsem nabízenou
> metodu postupně vkládaného plodu neprováděl a neznám nikoho z úspěšných
> větších včelařů, kdo by se tím zabýval. Prakticky všichni moji včelařští
> přátelé a velcí včelaři by doporučili to samé - odnést kousek dál od úlů,
> stačí i 10 m a včely smést do trávy."
>
> Tak to je zřejmě na mně, ne na pana Menšíka. Jinak přirozeně záleží, jak
> kdo včelaří. Jestli někdo seká desítky a víc oddělků jako "Baťa cvičky" a
> ještě k tomu do speciálních úlků, tak beru, že je pro něho výhodnější než
> se nad trubcokladným včelstvem rozmýšlet, ho prostě vysypat. Příroda to už
> potom roztřídí, létavky se vžebrají a přežijí, trubčice a churavé včely ne.
> Kdo ale dělá tyhlety věci "kusově" , tak pro něho nic neznamená se nad
> trubcokladným včelsvem zamyslit, jestli skutečně ty včely v něm slibují po
> zmizení trubčic stejný nebo ještě větší dostatek krmení a péče jako
> vytvořený oddělek. Metoda je jednoduchá, co cca týden vkládat plást s
> většinou plochy (plást 39x24) vajíček a mladého plodu. Matečníky bývají
> naraženy obvykle už na druhém plástu a to, že trubčice se nevrátí, se
> pojišťuje ještě vložením jednoho dalšího plástu plodu. Výsledek je včelstvo
> sílou srovnatelné nebo o málo trošku lepší než oddělek založený ve stejnou
> dobu, ale vytvořené s menším množstvím zdroje - menší o hotové včely nutné
> k vytvoření oddělku.
> Co se týká počtu trubcokladných včelstev, se kterými mám zkušenosti není to
> sériová zkušenost, za cca 25 let by se jednalo o takových snad 10 ?
> včelstev.
>
>
>

"A to podle Tebe mělo smysl lézt kvůli 10 trubcokladným včelstvům během 25 let každý týden do včel pro plást s vajíčky?"

No původně se na to ptal člověk, co včelařit začíná a má i s tím trubcokladným 3 včelstva, to je 33 % procent včelstev. Pro toho asi postup, co udělat s trubčicemi, pokud to jsou trubčice a ne třeba jen matka s náběhem na rojení, co má hodně trubčího plodu, docela důležitý.

Zdravim vespolek,

protoze mam vcelstev dost tak take vcelstvo s trubcicema nekompromisne vysypu a je vymlovano. Stava se mi to obcas uoddelku, kde se matka ztrati.

Lonske zkusenosti: u synovce ktery mel rovnez tri vcelstva a jedno jiz s trubcicema ( u zavickovane jednotl.bunky), jsem si rekl, ze to zkusim a pridal jsem ramek s otevrenym plodem. Svete div se, synovec halsil po mesici, ze uz matku maji a klade jako zivot. Kdyz jsem to pak zkusil znovu doma u sebe, tak po 2. neuspesnem pokusu opet vysypavam vcely do travy.
Druha zkusenost byla podle rad Antona Turcani,jsem pridal osirelec s trubcicema k oddelku, vse dopadlo take dobre.

Takze nic nelze urcit jako 100 % pravdu.

PZ